Trilobiti

Poprvé se objevili v kambriu ve starších prvohorách asi před 550 milióny lety.

Vyhynuli na konci prvohor během katastrofy na rozhraní permu a triasu (před 251 miliony lety). Lze tedy říci, že zde byli nepřetržitě téměř 300 miliónů let! Jednalo se výlučně o mořské živočichy, jejichž článkované tělo bylo pokryto mineralizovaným krunýřem (exoskeletem). Krunýř trilobiti v průběhu růstu svlékali a odhazovali. Všechny části krunýře byly vzájemně spojeny jen tenkými pružnými chitinovými blankami, a proto se po smrti živočicha krunýř podle švů rychle rozpadal. To je také jeden z hlavních důvodů, proč celé jedince nalézáme jen velmi zřídka. Jejich potravou byli především mikroskopické rostliny (řasy), drobní živočichové či odumřelé organické látky.

Ve skryjsko – týřovickém kambriu se vyskytuje něco přes třicet druhů trilobitů náležejících k více než dvaceti rodům. Nejčastěji můžeme nalézt následující druhy:

Hydrocephalus carens BARRANDE, 1846

Hydrocephalus carens je 20-30 cm velký trilobit. Na hlavovém štítu má velké vyklenuté oči. Trup je složen z 18-ti trupových článků. Pygidium je oválné, širší než delší. Nejčastěji můžeme nalézt úlomky žeber, hlavové štíty a hypostomy, což jsou části krunýře na spodní straně hlavy, které chránily ústní otvor živočicha.  Největší jedinci tohoto druhu mohli dorůstat velikosti až 40 cm a tím patří k jedněm z našich největších trilobitů vůbec.

Sao hirsuta BARRANDE, 1846

Sao hirsuta je 2-3 cm velký trilobit, jehož krunýř je nápadně hustě pokryt drobnými zrnky a kuželovitými ostny. Snad proto připadal nejenom odborníkům, ale i českým skalníkům, jakoby osrstěný a tak ho paleontologové nazvali „hirsutus", což latinsky znamená ježatý, a skalníci mu říkali „chlupáček skryjský". Je zajímavý také tím, že na něm v roce 1852 Joachim Barrande jako na prvním trilobitovi na světě podrobně popsal úplný vývoj od larválního stádia až po dospělého jedince a to z nedaleké lokality Pod hruškou.

Conocoryphe gerlinda ŠNAJDR, 1982

Conocoryphe gerlinda je slepý, 6-8 cm velký trilobit. Jeho krunýř je vejčitého tvaru a převážná část je zdobena krátkými dutými ostny. Hlavový štít má půlkruhovitý tvar. Trup je složen ze 14-ti trupových článků. Pygidium je lichoběžníkovité a morfologicky ostře členěné. Je hojným druhem nalézaným ve skryjských břidlicích, což spolu s jeho slepotou svědčí o tom, že žil na dně moře a prohrabával se bahnem.

Ctenocephalus coronatus BARRANDE, 1846

Ctenocephalus coronatus je ostnitý, 2-3 cm velký trilobit. Krunýř má protáhle vejčitý tvar a je morfologicky ostře členěný. Hlavový štít je silně vyklenutý. Oči chybí. Na volných lících jsou nápadné dlouhé lícní trny. Trup je složen z 15-ti trupových článků. Pygidium je malé, značně širší než delší. Svého času se masově nalézal na lokalitě Dlouhá hora u Skryjí. Jeho úplné krunýře jsou však dnes již velkou vzácností.

Lobocephalina emmrichi (BARRANDE, 1846)

Lobocephalina emmrichi je 3-4 cm velký trilobit. Krunýř tvoří oválný obrys. Hlavový štít má vzdáleně hruškovitý tvar. Oči jsou velké, obloukovitě vyklenuté. Trup je složen ze 14-ti trupových článků. Pygidium je krátké, ale široké s nápadně vyklenutou osou. Je běžným druhem jak ve skryjských břidlicích, tak i pískovcích. Úplné krunýře jsou však velkou vzácností.

Agraulos ceticephalus (BARRANDE, 1846)

Agraulos ceticephalus je drobný, 1-2 cm velký trilobit s nevýrazně morfologicky členěným hlavovým štítem, který je daleko větší než pygidium. Trup je složen ze 16-ti trupových článků. V nejbližším okolí Skryjí na lokalitách Luh, Plazy nebo Karáskova rokle je nejběžněji se vyskytujícím druhem, od kterého lze poměrně hojně nalézt i úplné krunýře.

Skreiaspis spinosa (POMPECKJ, 1895)

Jeho rodové jméno je odvozeno od názvu obce Skryje. Je to trilobit menších rozměrů s výrazně členěným hlavovým štítem a s velmi malým pygidiem. Trup je složen ze 14-ti trupových článků. Žil na dně mělkého moře, kde pomalu lezl a požíral odumřelé organické zbytky jiných živočichů např. velkých hyolitů. Do roku 1998 býval ve znaku obce.

Condylopyge rex (BARRANDE, 1846)

Condylopyge rex je největší tzv. agnostidní trilobit, jehož velikost nepřesahuje 2 cm. Tvarem má vzájemně velmi podobný hlavový a ocasní štít. Proto mu staří skalníci říkali „obojam". Trup je složen pouze ze dvou trupových článků. Celé krunýře těchto trilobitů patří k velkým vzácnostem.

Ostatní fauna

Život ve skryjsko-týřovickém kambriu však netvořili jenom trilobiti. Druhou nejhojnější skupinou živočichů byli ramenonožci. Měli schránku složenou ze dvou misek hřbetní a břišní. Rovina souměrnosti probíhala napříč přes misky. Tím se na první pohled odlišují od mlžů, kteří mají misku pravou a levou, přičemž rovina souměrnosti probíhá mezi miskami. Hojné jsou nálezy rodů Bohemiella, Pompeckium a Jamesella. Naproti tomu se poměrně vzácně vyskytují rody Acrothele, Lingulella, Luhotreta aj.

Vývojově důležitou skupinou jsou ostnokožci. Mnozí badatelé soudí, že se z nich vyvinuli i obratlovci a později tedy i člověk. Ve zdejším kambriu se vyskytují zástupci zejména následujících rodů: Trochocystites, Ceratocystis, Lichenoides, Stromatocystites aj.

Poměrně vzácně zde můžeme nalézt i měkkýše. Jejich schránky jsou velice malé, takže mohou snadno uniknout pozornosti. K nejčastěji nalézaným patří rody Helcionella, Cambretina a Costipelagiella.

Prakticky v celé mocnosti kambrických sedimentů jsou zastoupeni hyoliti.  Jsou to vyhynulé organismy s protáhle kuželovitou vápnitou schránkou. Ústí schránky bylo uzavřeno dovnitř prohnutým víčkem. Z ústí vybíhaly po stranách dva dlouhé přívěsky sloužící pravděpodobně ke stabilizaci hyolita při sbírání potravy na povrchu sedimentu v proudící vodě. Nejčastěji můžeme nalézt rody Maxilites, Slapylites, Parentilites, Oboedalites, Buchavalites aj.

K zajímavostem zdejších lokalit patří i nálezy problematických členovců jako např. Volborthella, Forflexicaris, Wiwaxia a Arachnostega .

Výše uvedený přehled živočichů není ani zdaleka úplný a jistě bude doplňován dalším výzkumem.