Paleontologie

Život ve zdejším kambriu

Trilobiti jsou řazeni do kmene členovců (Arthropoda), třídy Trilobitoidea, česky trojlaločnatci. Jejich tělo, jak již sám latinský název napovídá, se skládá ze tří částí (laloků): hlavový štít (cephalon), trup (thorax) a ocasní štít (pygidium).

Trilobiti

Život ve zdejším kambriuŽivot ve zdejším kambriuŽivot ve zdejším kambriuŽivot ve zdejším kambriuŽivot ve zdejším kambriuŽivot ve zdejším kambriuŽivot ve zdejším kambriuŽivot ve zdejším kambriu

Poprvé se objevili v kambriu ve starších prvohorách asi před 550 milióny lety.

Vyhynuli na konci prvohor během katastrofy na rozhraní permu a triasu (před 251 miliony lety). Lze tedy říci, že zde byli nepřetržitě téměř 300 miliónů let! Jednalo se výlučně o mořské živočichy, jejichž článkované tělo bylo pokryto mineralizovaným krunýřem (exoskeletem). Krunýř trilobiti v průběhu růstu svlékali a odhazovali. Všechny části krunýře byly vzájemně spojeny jen tenkými pružnými chitinovými blankami, a proto se po smrti živočicha krunýř podle švů rychle rozpadal. To je také jeden z hlavních důvodů, proč celé jedince nalézáme jen velmi zřídka. Jejich potravou byli především mikroskopické rostliny (řasy), drobní živočichové či odumřelé organické látky.

Ve skryjsko – týřovickém kambriu se vyskytuje něco přes třicet druhů trilobitů náležejících k více než dvaceti rodům. Nejčastěji můžeme nalézt následující druhy:

Hydrocephalus carens BARRANDE, 1846

Hydrocephalus carens je 20-30 cm velký trilobit. Na hlavovém štítu má velké vyklenuté oči. Trup je složen z 18-ti trupových článků. Pygidium je oválné, širší než delší. Nejčastěji můžeme nalézt úlomky žeber, hlavové štíty a hypostomy, což jsou části krunýře na spodní straně hlavy, které chránily ústní otvor živočicha.  Největší jedinci tohoto druhu mohli dorůstat velikosti až 40 cm a tím patří k jedněm z našich největších trilobitů vůbec.

Sao hirsuta BARRANDE, 1846

Sao hirsuta je 2-3 cm velký trilobit, jehož krunýř je nápadně hustě pokryt drobnými zrnky a kuželovitými ostny. Snad proto připadal nejenom odborníkům, ale i českým skalníkům, jakoby osrstěný a tak ho paleontologové nazvali „hirsutus", což latinsky znamená ježatý, a skalníci mu říkali „chlupáček skryjský". Je zajímavý také tím, že na něm v roce 1852 Joachim Barrande jako na prvním trilobitovi na světě podrobně popsal úplný vývoj od larválního stádia až po dospělého jedince a to z nedaleké lokality Pod hruškou.

Conocoryphe gerlinda ŠNAJDR, 1982

Conocoryphe gerlinda je slepý, 6-8 cm velký trilobit. Jeho krunýř je vejčitého tvaru a převážná část je zdobena krátkými dutými ostny. Hlavový štít má půlkruhovitý tvar. Trup je složen ze 14-ti trupových článků. Pygidium je lichoběžníkovité a morfologicky ostře členěné. Je hojným druhem nalézaným ve skryjských břidlicích, což spolu s jeho slepotou svědčí o tom, že žil na dně moře a prohrabával se bahnem.

Ctenocephalus coronatus BARRANDE, 1846

Ctenocephalus coronatus je ostnitý, 2-3 cm velký trilobit. Krunýř má protáhle vejčitý tvar a je morfologicky ostře členěný. Hlavový štít je silně vyklenutý. Oči chybí. Na volných lících jsou nápadné dlouhé lícní trny. Trup je složen z 15-ti trupových článků. Pygidium je malé, značně širší než delší. Svého času se masově nalézal na lokalitě Dlouhá hora u Skryjí. Jeho úplné krunýře jsou však dnes již velkou vzácností.

Lobocephalina emmrichi (BARRANDE, 1846)

Lobocephalina emmrichi je 3-4 cm velký trilobit. Krunýř tvoří oválný obrys. Hlavový štít má vzdáleně hruškovitý tvar. Oči jsou velké, obloukovitě vyklenuté. Trup je složen ze 14-ti trupových článků. Pygidium je krátké, ale široké s nápadně vyklenutou osou. Je běžným druhem jak ve skryjských břidlicích, tak i pískovcích. Úplné krunýře jsou však velkou vzácností.

Agraulos ceticephalus (BARRANDE, 1846)

Agraulos ceticephalus je drobný, 1-2 cm velký trilobit s nevýrazně morfologicky členěným hlavovým štítem, který je daleko větší než pygidium. Trup je složen ze 16-ti trupových článků. V nejbližším okolí Skryjí na lokalitách Luh, Plazy nebo Karáskova rokle je nejběžněji se vyskytujícím druhem, od kterého lze poměrně hojně nalézt i úplné krunýře.

Skreiaspis spinosa (POMPECKJ, 1895)

Jeho rodové jméno je odvozeno od názvu obce Skryje. Je to trilobit menších rozměrů s výrazně členěným hlavovým štítem a s velmi malým pygidiem. Trup je složen ze 14-ti trupových článků. Žil na dně mělkého moře, kde pomalu lezl a požíral odumřelé organické zbytky jiných živočichů např. velkých hyolitů. Do roku 1998 býval ve znaku obce.

Condylopyge rex (BARRANDE, 1846)

Condylopyge rex je největší tzv. agnostidní trilobit, jehož velikost nepřesahuje 2 cm. Tvarem má vzájemně velmi podobný hlavový a ocasní štít. Proto mu staří skalníci říkali „obojam". Trup je složen pouze ze dvou trupových článků. Celé krunýře těchto trilobitů patří k velkým vzácnostem.

Ostatní fauna

Život ve skryjsko-týřovickém kambriu však netvořili jenom trilobiti. Druhou nejhojnější skupinou živočichů byli ramenonožci. Měli schránku složenou ze dvou misek hřbetní a břišní. Rovina souměrnosti probíhala napříč přes misky. Tím se na první pohled odlišují od mlžů, kteří mají misku pravou a levou, přičemž rovina souměrnosti probíhá mezi miskami. Hojné jsou nálezy rodů Bohemiella, Pompeckium a Jamesella. Naproti tomu se poměrně vzácně vyskytují rody Acrothele, Lingulella, Luhotreta aj.

Vývojově důležitou skupinou jsou ostnokožci. Mnozí badatelé soudí, že se z nich vyvinuli i obratlovci a později tedy i člověk. Ve zdejším kambriu se vyskytují zástupci zejména následujících rodů: Trochocystites, Ceratocystis, Lichenoides, Stromatocystites aj.

Poměrně vzácně zde můžeme nalézt i měkkýše. Jejich schránky jsou velice malé, takže mohou snadno uniknout pozornosti. K nejčastěji nalézaným patří rody Helcionella, Cambretina a Costipelagiella.

Prakticky v celé mocnosti kambrických sedimentů jsou zastoupeni hyoliti.  Jsou to vyhynulé organismy s protáhle kuželovitou vápnitou schránkou. Ústí schránky bylo uzavřeno dovnitř prohnutým víčkem. Z ústí vybíhaly po stranách dva dlouhé přívěsky sloužící pravděpodobně ke stabilizaci hyolita při sbírání potravy na povrchu sedimentu v proudící vodě. Nejčastěji můžeme nalézt rody Maxilites, Slapylites, Parentilites, Oboedalites, Buchavalites aj.

K zajímavostem zdejších lokalit patří i nálezy problematických členovců jako např. Volborthella, Forflexicaris, Wiwaxia a Arachnostega .

Výše uvedený přehled živočichů není ani zdaleka úplný a jistě bude doplňován dalším výzkumem.